Kde asi soudruzi z NDR udělali chybu?
První velká legislativa Energiewende byla schválena v Německu už v roce 2000 za vlády sociálních demokratů (SPD) a Zelených. Jeho úspěšným středobodem byly štědré dotace každému, kdo instaloval přerušované obnovitelné zdroje energie (OZE), i když ceny elektřiny kvůli tomu rostly. Tato rudozelená vláda chtěla také skoncovat s jádrem, ale byla nahrazena v roce 2005 kancléřkou Angelou Merkelovou. Její CDU podporující jadernou energetiku ale po havárii ve Fukušimě v roce 2011 obrátilo podporu v odmítnutí. Vzděláním fyzička Merkelová se nepochybně chopila společenského konsensu a rozhodla se v čele vlády všechny jaderné elektrárny do konce roku 2022 zavřít. To se také důsledně děje a dnes už jsou funkční jen tři z původních 17 jaderných elektráren.
Existují široké debaty o tom, proč právě Němci se stali vůdčím národem v prosazování zelené ideologie a odstraňování emisních technologií ve prospěch tzv. obnovitelných zdrojů energie. Německý list Handelsblatt už před několika lety napsal, že díky slibovanému úspěchu při boji s globálním oteplováním „Němci…by pak konečně pocítili, že se vymanili z pověsti ničitelů světa ve 20. století v zachránce světa v 21. století.“ Rytíř Don Quijote de la Mancha ze slavného románu, který v roce 1605 napsal Miguel de Cervantes, by se dnes na projížďce na svém koni Německem asi doslova umlátil svým kopím v boji s obry, za něž pokládal španělské větrné mlýny. Na německé souši takoví až 160metroví obři, větrné elektrárny, jsou takřka všude k vidění, protože jich po celé zemi je kolem 25 tisíc s kapacitou 56 GW, přičemž další větrní obři s kapacitou 8 GW noří své sedm metrů tlusté betonové sloupy do dna moře na severním pobřeží. Spolu s loni nově instalovanou kapacitou převážně v solárních elektrárnách už mělo Německo na konci roku 2021 v OZE celkovou kapacitu 137 GW, což je více, než má kapacita německých konvenčních zdrojů.
To, co často lobbisté za větrnou a sluneční energii vždy a všude rádi zdůrazňují, tedy instalovanou, jmenovitou kapacitu, má ještě daleko ke skutečně odvedené práci. Podle předběžných údajů německého ekologického think tanku Agora Energiewende totiž loni meziročně poklesl podíl výroby elektřiny z OZE v energetickém mixu Německa o 4 body na 41 %. A to Němci v roce 2021 zvýšili kapacitu OZE o 6700 MW hlavně v FVE (pro srovnání: v ČR loni přibylo ve FVE 62 MW). Meteorologické podmínky byly méně příznivé pro výrobu z větrných a slunečních elektráren. Rostoucí ceny plynu zejména ve druhém pololetí pak způsobily, že vyrobená kilowatthodina z uhelných elektráren byla lacinější než z plynových, a to i přes výrazný nárůst cen emisních povolenek. Proto loni v Německu meziročně vzrostla výroba z uhelných elektráren oproti roku 2020 o 25 %. Rostoucí počet OZE vede ke kanibalizaci produkce a k nízkým cenám elektřiny v době všeobecného přebytku, kdy mizernou ekonomiku OZE musí dofinancovat spotřebitelé v podobě stále rostoucích cen elektřiny a dotací ze svých daní.
Německé emise CO2 v minulém roce vzrostly o přibližně 33 milionů na 772 milionů tun, tedy o 4,5 procenta meziročně. Němci tak nesplnili ani klimatický cíl platný k roku 2020, v ohrožení je i naplnění ambiciózních plánů k roku 2030. Podle výpočtů enviromentálního portálu USA by příští rok podíl německé výroby elektřiny pocházející z fosilních paliv mohl činit až 44 procent ve srovnání s 39 procenty v roce 2021 a 37 procenty v roce 2020. Se svým profilem výroby elektřiny v letech 2021 a 2022 by Německo nedosáhlo svých cílů mj. proto, že na Silvestra 2021 odstavili tři funkční jaderné elektrárny s výkonem cca 4 GW. A ty musí nahrazovat emisní zdroje. Německo tak produkuje díky násobně větší spotřebě elektřiny daleko více emisí než bezmála čistě uhelná energetika Polska a 10krát více než Francie se svými 70% podílem jádra na energetickém mixu. Nicméně i v programové prohlášení nové vlády SPD, FDP a Zelených se prohlašuje, že v „ideálním případě“ bude v roce 2030 Německo čerpat 80 procent energie z obnovitelných zdrojů (OZE).
Evropská komise se pokouší protlačit co nejvyšší podíl OZE v energetickém mixu členských zemí, což je v rozporu s principy subsidiarity a národní svrchovanosti a s předchozím ujišťováním, že energetický mix si může každý členská země určit sama. Jak jinak lze hodnotit miliardový tok dotací a úvěrů, jejichž využití je striktně omezeno na budování OZE. Přece společným vyhlášením cílem je dekarbonizace, k jejímuž cíli si mají národní státy dle svých specifických podmínek zvolit nejvhodnější nástroje, jako je v případě ČR jedině budování nových jaderných kapacit. Ale Německo jako nejsilnější stoupenec zelené ideologie ukazuje v praxi, že budování stále nových dotovaných zdrojů z větrné a sluneční energie má být cílem i receptem na problémy energetiky, emise sem, emise tam. Šokující ceny elektřiny v Německu i dalších zemích EU jsou pak přímou příčinou takové politiky. Jak v minulých dnech přiznala Isabela Schnabelová, představitelka Německa v exekutivní radě Evropské centrální banky (ECB), prudký nárůst cen energií je hlavním faktorem zvyšující se inflace a není to jenom jev dočasný a krátkodobý, ale nejméně střednědobý.
Při takových velmi neuspokojivých výsledcích německé Energiewende autora maně napadla populární hláška z českého filmu Pelíšky „Kde soudruzi z NDR udělali chybu?“ Tady ovšem nejde o rozpuštěné plastové lžičky z bývalé NDR v horké kávě, ale o osud nejen německé, ale i evropské energetické politiky a s ní ekonomik a životní úrovně 450 milionů lidí v EU. Vůdčí role Německa v této prudké zelené změně s jejími dopady na raketově rostoucí ceny energie a závislost na ruském zemním plynu vyvolává leckde v EU značnou nervozitu. Polský prezident, jehož země v energetice takřka plně závisí na uhlí, mluví o celkovém nátlaku Německa, které chce i přes zelenou vlnu vytvořit „čtvrtou říši“. Reminiscence na válečné utrpení Polska zaviněné nacistickou „třetí říší“ je tvrdé, ale právě proto účinné varování před násilným politicko-dotačním prosazováním ideologie, která opět slibuje nějaké „světlé“, tentokrát „zelené zítřky“. A realističtí politici v členských zemích EU dobře chápou, že nejraději se volič rozhoduje podle stavu své peněženky.
Milan Smutný
Šokují zpověď místopředsedkyně EK V. Jourové o nereálnosti tzv. Zelené dohody EU
Pět let je hlavním tématem politiky EU boj s CO₂. Jeho neutralizace do roku 2050 prý omezí klimatickou změnu. Tvrdé dekarbonizační nástroje ale srážejí ekonomiku EU na kolena. Nový Evropský parlament bude muset reagovat.
Milan Smutný
Solární lobbisté chtějí ještě větší tunel do veřejných financí než ten současný
Solární elektrárny se od 2022 díky dotačním miliardám dostaly opět na výsluní. Nyní ČEZ a další chtějí stavět opět velké FVE. Snaha solární lobby získat pro ně provozní dotace je pokusem o nový obří tunel do veřejných financí.
Milan Smutný
Nesnesitelně drahá láce solárních a větrných zdrojů
Daňoví poplatníci v Německu se vztekají: v rozporu s vládní ideologií zjišťují, že zelená tranzice levnými zdroji ze slunce a větru se nejen nekoná, ale devastuje ekonomiku, soukromé i veřejné rozpočty a vede k politickému chaosu.
Milan Smutný
Za e-autem v Německu zůstávají emise CO2 emise dvakrát vyšší než ze spalovacích motorů
Klíčovým prvkem dekarbonizační ideologie EU je nadirigovaný přechod na povinnou elektromobilitu od roku 2035. Ovšem emise CO2 z čistě elektrických vozů jsou však podle německé analýzy dvakrát vyšší než u spalovacích aut.
Milan Smutný
Zazvonil zvonec a pohádkám o čisté elektromobilitě v EU je konec
V pondělí večer 4. března vybuchla v sídle EU v Bruselu bomba, aniž by si toho klíčová média všimla: Evropský parlament přijal na návrh Evropské komise usnesení, že elektrické auto není automaticky klimaticky neutrální auto.
Další články autora |
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
Auto za tahačem s tankem zastavilo. Už ale ne kamion, který osobák sešrotoval
Při nehodě tří aut zemřel na dálnici D1 mezi Bohumínem a Polskem jeden člověk, další dva jsou...
Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další
Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...
Sadiq Khan: první muslim jako starosta Londýna a první, kdo jím je už potřetí
Starostou Londýna byl znovuzvolen labourista Sadiq Khan. Mandát obhájil potřetí v řadě, což se...
U nás cyklostezky, v Polsku dálnice. Využít dotace EU jsme vždy nezvládli, říká expert
Premium Od vstupu Česka do Evropské unie uplynulo 1. května 20 let. Jak tu dobu zhodnotit? Podle politologa...
- Počet článků 121
- Celková karma 36,28
- Průměrná čtenost 2365x