V podstatě až v úterý si díky zprávě německého deníku deníku Die Welt energetičtí experti všimli analýzy, o níž 31. října obsáhle referoval list The New Yorker. Robert Warren Howarth, profesor ekologie a environmentální biologie na Cornellově univerzitě, který je jedním z předních světových vědců zabývajících se metanem, po rozsáhlém výzkumu sepsal analýzu (pdf v angličtině zde). Analýza, které ještě kvůli chybějící recenzní kontrole nebyla zatím oficiálně zveřejněna, zjistila, že produkce skleníkových plynů je v důsledku výrobního procesu, zpracování (stlačení a zchlazení na mínus 160 °C), skladování a zaoceánské dopravy zkapalněného zemního plynu LNG Evropy a Asie, spojena s „ohromujícími čísly“ úniku metanu, když významně překračuje emise vzniklé spalováním uhlí.
Metan, CH4, je obzvláště agresivní skleníkový plyn a je jedním z největších pachatelů globálního oteplování. Podle vědců nese odpovědnost až za 40 % skleníkových plynů. Zastánci zemního plynu dosud tvrdili, že plyn nahrazující uhlí by mohl být mostem k udržitelné budoucnosti. Už první práce prof. Howartha a jeho týmu z roku 2009 ukázala, že metan pravděpodobně uniká zejména při explozivním štěpení břidlicových hornin a že škody způsobené těmito unikajícími molekulami pravděpodobně převáží nad přínosem, který plyne z ukončení produkce energie z uhlí. Jak dále referoval The New Yorker, výzkumy dalších vědců naznačily, že bodem zlomu, kdy se plyn stává horším než uhlí, je míra úniku někde kolem dvou nebo tří procent.
I při použití nejmodernějších lodí a nejkratších tras jsou podle nejnovějších výpočtů profesora Howartha „nejméně o 24 procent vyšší“ než při použití černého uhlí (dodejme, že hnědé uhlí, jež spalujeme v ČR, je emisně jen o málo horší než černé). Profesor Howarth konstatoval, že k únikům metanu dochází v každé fázi procesu. Dokonce i když je plyn stlačen na palubě lodi v izolovaných nádržích, část z něj odpaří, protože teplo uniká přes izolaci. Novější tankery se snaží tento odpařovaný metan spalovat jako palivo, ale i v takovém případě se podle Howartha část metanu uvolňuje nespálená ve výfukových plynech.
Americký vědec namodeloval všechny možné procesy spojené s produkcí a dopravou LNG. I při nejmodernějším procesu celého životního cyklu LNG od vrtů, potrubí, zpracování při nejkratší dopravní trase a využití LNG pro pohon lodě až po spálení u konečného spotřebitele je LNG o 24 % horší než emise způsobené těžbou a spálením stejného množství uhlí. Za extrémní označil případ, kdy se LNG dopravuje dálkovými trasami přes oceán starými loděmi spalujícími ve svých motorech mazut. V tom případě je celkový emisní dopad produkce, dopravy a spálení LNG pro celou planetu o 274 % horší než u uhlí. Vše názorně dokládá graf z analýzy prof. Howartha, který ukazuje, že i ten nejčistší exportovaný zemní plyn v podobě LNG může být pro klima planety horší než uhlí:
USA jsou dnes největší vývozcem LNG na světě. Poté, co první dopravní lodě s plynem odpluly v roce 2016 z terminálu na pobřeží Mexického zálivu, postavili soukromí investoři již sedm velkých exportních terminálů a dalších nejméně 20 se plánuje. Ovšem pokud bude expertní analýza prof. Howartha potvrzena, bude to velký zásah do enviromentální strategie a klimatických cílů administrativy prezidenta USA Jose Bidena, která bude muset přijmout příslušná rozhodnutí. The New Yorker citoval, energetického konzultanta a bývalého poradce Agentury pro ochranu životního prostředí pro klimatickou politiku Jeremyho Symonse, že pokud budou všechny plánované terminály v Mexickém zálivu na plyn postaveny, budou spojeny s dalšími 3,2 miliardami tun emisí skleníkových plynů. Podle profesora Howartha je třeba se sázkou na LNG skoncovat, přičemž americký list citoval jeho slova, že "krátkodobé energetické potřeby" v případě mimořádné situace, jako je invaze na Ukrajinu, "se lépe uspokojí dočasným znovuotevřením uzavřených uhelných zařízení než rozšiřováním infrastruktury LNG".
Jak připomněl The New Yorker, přestože administrativa prezidenta Baracka Obamy vědecká údaje o emisním riziku LNG (tzv. Cornellova zpráva) bagatelizovala, nová data získaná z přeletů nad frakovacími poli, hlídek městských plynovodů a nejnověji i ze satelitních měření v posledních letech potvrdila varovné údaje: míra úniků metanu byla natolik vysoká, že zemní plyn byl nepřirozeně nebezpečný. Do roku 2016 zveřejnil harvardský tým satelitní data, podle nichž emise metanu v USA od roku 2002 vzrostly o 30 %, což je období, které se téměř dokonale shoduje s nástupem frakování a produkce LNG. Za vlády Donalda Trump se z velké části upustilo i od federálních snah o zpomalení úniků, například zpřísněním provozu na ústích vrtů a čerpacích stanicích. Tyto snahy byly obnoveny za prezidenta Bidena a velcí hráči na trhu s fosilními palivy nadále sázejí na budoucnost frakovaného plynu.
Zásadní problém nemají kvůli emisní bombě jménem LNG jen USA a jejich znejistělí soukromí investoři, ale zejména Evropská unie v čele s Německem (v jeho závěsu i Českem), která na dovoz LNG vsadila jako klíčovou náhradu za potrubní zemní plyn z Ruska, sankcionovaný za Putinovu agresi proti Ukrajině. Přitom za několik dnů se v Bruselu shodou okolností bude hlasovat o přísnějších pravidlech pro emise metanu z ropného a plynárenského průmyslu. Evropská komise si je vědoma, že zemní plyn je také emisním palivem, a proto v tzv. taxonomii jeho využívání podpořila limitně do roku 2035. Obvykle se emise ze zemního plynu počítají na polovině toho, co produkuje uhlí, podle toho se také platí emisní povolenky. Ovšem nejnovější emisní údaje o LNG jsou podstatně větší problém. Bude LNG zatížen nakonec ještě většími emisními daněmi než uhlí a jeho podpora v taxonomii zrušena?
Ekonomicky i politicky nejvýznamnější člen EU Německo přitom na dovoz LNG vsadil svou – nejen – energetickou budoucnost. V paroplynových elektrárnách (PPE) má náš západní soused instalovaný obrovský výkon 30 GW a dalších 21 GW plánuje postavit (55 velkých PPE) s tím, že je postupně bude nahrazovat stovkami gigawattů nových solárních a větrných zdrojů s úložišti v zeleném vodíku. Takže nejen že nás cena elektřiny ze závěrných německých plynových elektráren dle zásad trhu ničí ekonomicky, ale navíc je hrobařem klimatu Země.
Ovšem také česká vláda reprezentovaná odpovědným resortním ministrem Josefem Síkelou vsadila do značné míry na LNG jako na energetickou budoucnost republiky, a to nejen nákupem zásobníků do RWE a plynové infrastruktury od v podstatě zbankrotované firmy NET4GAS s desítkami miliard dluhů. Český ministr Síkela se pak pokorně a uctivě uklání také před dodavateli LNG z Kataru, který je hrdým sponzorem teroristů z palestinského Hamásu. Přitom nedávno šéf ČEZ Daniel Beneš v rozhovoru pro Seznam Zprávy prohlásil, že nikdo do roku 2030, kdy má z nynější kapacity 9,3 GW v uhlí vypadnout 6,3 GW, nové plynové zdroje nepostaví.
V případě plné akceptace analýzy profesora Howartha musí jednat i Evropská komise. Bude výsledkem, že si současně zakážeme energii z uhlí i plynu v podobě LNG? Tomu se říká nasadit si smyčku na krk energetického sebevraha.
Nejnovější vývoj potvrzuje, že klimatická ideologie odmítá pracovat s vědeckými fakty a daty, nemá a ignoruje požadavky na dopadové studie a analýzy, sází na technologie, jež jsou v plenkách nemá ještě vůbec neexistují. Pak by nemohlo dojít k tomu, čehož jsme v přímém přenosu svědky: že při úsilí o zvrácení klimatické změny dominované hysterií politiků a mainstreamových médií chceme v řadě případů této enviromentální politiky příslovečně vyhánět čerta ďáblem, spíše přímo Luciferem.
