Ve svém kabinetu premiér žádné personální změny neplánuje, protože všichni pracují dobře. Asi proto Fialovu vládu podporuje jen 20 % českých voličů. Jak by premiér také personální změny mohl realizovat, když by to zjevně nedovolil ani jeden z předsedů velmi složitě zvládnutelné nesourodé koalice pěti stran vládní koalice – samozřejmě včetně P. Fialy jako předsedy ODS. Nicméně v rozhovoru zazněly velmi podstatné výroky k energetice.
I když pro Petra Fialu je hlavním politickým tématem česká a unijní pomoc Ukrajině bojující proti ruské agresi, premiér neopomněl zmínit zásluhy vlády na zastropování cen energie. Mimochodem předseda vlády ČR určitě ví, že zastropování cen, k jejichž výši je třeba připočítat ještě asi 50 % ceny kvůli regulovaným složkám včetně distribuce, bylo postaveno v ČR na úrovni, která je v Německu stejná pro domácnosti a nižší pro německý průmysl.
Petr Fiala správně v rozhovoru řekl: „Zastropování cen, odpuštění určitých poplatků, to všechno je řešení následků tak, aby vysoké ceny energií nezničily domácnosti, firmy, abychom je prostě nenechali padnout, jak jsme slíbili. A my se musíme soustředit, abychom se zabývali příčinami. A to jsou vysoké ceny způsobené nedostatkem energii a energetických zdrojů.“ V další části interview pro ČTK ale premiér prohlásil: Teď chceme pokračovat v tom, abychom udrželi nižší ceny a dlouhodobě je dokázali zachovat... A od toho se odvíjí potom to, co musíme dělat v České republice se zastropováním. Možná nic, protože to bude fungovat. Možná ten strop ani nebude do budoucna potřeba.
A zde máme dokonalý vhled do páně premiérova uvažování. Pojďme ten problém vysedět, on se vyřeší asi sám. Nikoli, pane předsedo vlády, my dnes máme i přes zastropování u nás i v Německu zcela reálné zelené ceny energie, které zavinila politika Energiewende, sebevražedná německá sázka na zničení stabilních zdrojů energie v podobě uhlí a jádra a jejich nahrazení občasnými zdroji energie (OZE). Tato politika se stala předlohou pro eurounijní politiku Green Deal, který Česko snaživě plní.
Německo už vybudovalo za 22 let dotovaných solárních zdrojích a větrnících 140 GW jmenovitého výkonu, na něž se samozřejmě nelze spolehnout. Proto jsou v „rezervě“ zdroje stabilní, z nichž Němcům zůstává ještě trochu nenáviděného uhlí a pak už jen plyn. A přestože kvůli ruské agresi se zhroutila sázka Němců na levný ruský plyn, tato komodita po deklarovaném zavírání tepelných elektráren je a zůstane jedinou „záložní a rezervní “ a tvrdě dotovanou variantou pro to, aby německá energetika neskončila v řetězových výpadcích (blackoutech) a tvrdé regulaci.
Jen místo nepřijatelného ruského to bude plyn z USA, Kataru a odjinud v podobě zkapalněného zemního plynu LNG, jež je čtyřnásobně dražší než nelevný ruský. Nahradit jen ruský plyn znamená do Evropy přes oceán přivést 1800 obřích lodí s LNG ročně. Zapomíná se na to, co je s LNG spojeno: doprava LNG, ztráty a nutnost plyn před přepravou stlačit a zchladit na mínus 160 stupňů Celsia a v cílové destinaci ho v nově postavených terminálech zase uvolnit a převést do plynného skupenství a novými potrubím ho dopravit po celé EU. To vše znamená takové ztráty a emise, že využití LNG se bude pro celou planetu rovnat emisím z hnědého uhlí. Ale jak lákavé je přesměrování nového soukromého byznysu za stovky miliard eur/dolarů, které státy (a po nich nakonec domácnosti a podniky) za plyn pro svou energetickou bezpečnost bez námitek zaplatí.
Německá vláda již oznámila, že chce z plynu (kromě tohoto nenahraditelného média v průmyslu a také velmi silně v německých podnicích a domácnostech k vytápění) vyrábět kolem 20 % potřebného objemu elektrické energie, když nebude tolik svítit a foukat. Ke stávající kapacitě paroplynových elektráren 27 GW plánuje kabinet v Berlíně postavit další kapacitu 20 GW, k níž se soukromý kapitál zatím moc nemá, protože zelená ideologie německé vlády chce zanedlouho skoncovat i s plynem a v roce 2035 mít v energetickém mixu ze 100 % jen OZE, přičemž už za 7 let mají mít Němci v solárech a větrnících souhrnnou kapacitu 370 GW! Ovšem německá vláda si tyto plynové zdroje musí koupit za každou cenu a neustále je bude dotovat kapacitními platbami. To vše se odrazí v dále rostoucích cenách energie včetně elektřiny na společném evropském trhu přes burzu v Lipsku.
Německá zelené politika je hlavním důvodem stále rostoucího deficitu stabilní energie, kdy na to trh pochopitelně reaguje růstem cen. Česká vláda chce zřejmě i novým zákonem Lex OZE 1, který po schválení ve Sněmovně ve středu také prošel urychleným schvalováním i v Senátu, následovat sebevražednou politiku Německa s budováním OZE. Pak ale může pan premiér a bohužel hlavně čeští spotřebitelé zapomenout na snižování dnes zastropovaných, ale pro Česko stále nepřijatelných a ekonomicky i sociálně zničujících cen energie na úrovni Německa.
Nedávno všichni distributoři oznámili, že mají informace o předběžném zájmu připojit do české elektrické sítě 17,2 GW nových solárních zdrojů. Česká veřejnost zmatená obrovskou kampaní zelených mainstreamových médií a samozřejmě solární lobby a instalačními firmami si v její bohaté části asi myslí, že tak se dá snížit cena energie. Pro bohaté s nákladným kofinancováním a díky dotacím asi v létě ano (s přesunem uspořených fixních nákladů na chudé), ale nyní v zimě se stačí podívat na oblohu s několikatýdenní inverzí, aby bylo jasno, že soláry jsou v nejtěžším klimatickém období roku zcela nesmyslnou strategií. Ještě umocněno tvrzením některých instalačních firem, jak se domácnosti prý dají pohánět z trakčních baterií za statisíce korun, které je nutno za pár let obnovit dle počtu nabíjecích cyklů. Stejně jako v Německu se i v Česku můžeme dočkat stavu, kdy budeme mít duální, paralelní energetiku z OZE a „záložních“ zdrojů, obě větve dotované. Přičemž nejvyšší složku německé ceny elektřiny už tvoří nesmírně složitá a drahá správa sítě a kapacitních záložních zdrojů.
Napřed budou muset kvůli novým OZE směřovat stamiliardy investic do posílení elektrické sítě ČR, která by pod náporem nových a nepředvídatelných zdrojů ze Slunce či větru mohla stejně dobře kolabovat jako při deficitu stabilních zdrojů. To bude nemilé překvapení, až spousta českých domácností i podniků zjistí, že jejich solární elektrárny několik příštích let do sítě nikdo nepřipojí. Zhruba každých 60 miliard potřebných investic do sítě znamená současně zvýšení ceny 1 kWh elektřiny pro spotřebitele asi o 1 korunu. Za letošek růst nákladů společnosti ČEPS na správu a řízení sítě převzal státní rozpočet spolu s poplatky za OZE (0,60 Kč), ale při pohledu na deficit rozpočtu ČR všichni víme, že se náklady brzy přenesou na spotřebitele.
Pan premiér by si v sebereflexi nad činností vlády měl uvědomit, že deklarace vlády postavit čtyři nové velké jaderné reaktory je sice správná, ale dva nové bloky v Temelíně, jež by přinesly dodatečný stabilní výkon 2,4 GW (protože budované dva bloky v Dukovanech v podstatě snad už po roce 2037 jen nahradí tamní dosluhující elektrárnu), budou k dispozici v optimistickém scénáři až za 25 let. A jestli chce pan premiér a jeho tým nechat zásobování Česka elektřinou na solárech a větrnících a dopustí předčasné vypínání uhelných zdrojů, tak nejenže český průmysl s deficitem a drahotou energie brzy zkolabuje, ale budeme se muset v zimním období naučit asi i hibernovat.
Ostatně už letos čeká Fialovu vláda možná horší rok než loňský, což mj. naznačuje situace českého autoprůmyslu, který se musel podrobit ideologicky naoktrojované a drahé elektromobilitě a který zaměstnává 420 tisíc lidí, tvoří 10 % HDP a čtvrtinu exportu. Situaci charakterizoval jeho špičkový manažer a místopředseda Sdružení automobilového průmyslu Robert Kiml v interview pod vše říkajícím titulkem: Přichází ekonomická katastrofa, veškerá ziskovost padá | E15.cz