V minulých dnech se objevily zprávy, že vláda Norského království hodlá dotovat domácnostem ceny elektřiny. Dlužno připomenout, že pět milionů obyvatel Norska, které není členem EU, patří k nejbohatším lidem na celém světě. Je to také proto, že norský stát těžící bohaté zásoby ropy a zemního plynu (v plynu je 3. největší vývozce na světě) financuje z těchto zisků rozsáhlé programy rozvoje společnosti včetně pohodlného zajištění na stáří. Vybrané daně mj. financují velkorysý sociální a zdravotní program a občané daně platí, protože jsou spokojeni, jak štíhlý a efektivní stát jejich peníze spravuje. Není divu, že Norsko se pravidelně umísťuje na prvních příčkách žebříčků, kde se ve světě nejlépe žije.
Norsko, které si vyrábí 98 % potřebné elektřiny z vodních zdrojů, dodává normálně elektřinu domácnostem v přepočtu za 1,75 Kč/kWh. Ovšem kvůli energetickým trhům zblázněným mj. růstem emisních povolenek zdražila cena elektřiny v přepočtu na 4,70 Kč za kWh. To je pro Nory a jejich vládu neúnosné. Kabinet v Oslo tedy svým občanům zaplatí polovinu celkové faktury z ceny vyšší než za běžný tarif 1,75 Kč/kWh a jediným limitem je měsíční spotřeba 5000 kWh. V balíčku pomoci za 20 miliard v přepočtu z norských korun na českou měnu je také pomoc na zvýšené náklady za bydlení a podpora studentům.
Norové mají v průměru čistý měsíční plat (po zaplacení velmi vysokých daní) kolem 80.000 Kč. Tomu také odpovídají vyšší náklady na bydlení i jídlo; za lahev vína z obchodu dáte bezmála v přepočtu 400 korun, za 0,5 lahev piva kolem 80 Kč, nájem třípokojové bytu v centru většího města přijde v průměru přes 40.000 Kč měsíčně, hypotéka na 20 let je úročena 2,8 %, VW Golf 1,4 přijde na 900.000 Kč.
Nicméně stabilní, bezpečná a cenově dostupná elektřina je základ celkové prosperity Norů, kteří tímto čistým zdrojem nejen svítí a vaří, ale v drtivé většině také topí. Průměrná spotřeba elektřiny na 1 obyvatele Norska činí bezmála 25.000 kWh ročně (přes trojnásobek dosavadní české spotřeby s 8000 kWh ročně) a je po Islandu nejvyšší na světě. Jak je zřejmé, norská vláda nechce připustit, aby na tuto základní výhodu ekonomiky a společnosti dopadla ruka zcela rozhozeného evropského trhu s energií. Norové jsou teď mistry světa v používání bohatě dotovaných elektromobilů a přes polovinu prodejů nových aut tvoří právě čistě elektrické vozy. Také jejich elektrické nabíjení teď bude dotováno.
Dlužno poznamenat, že s vysokými cenami energie pomáhají svým občanům mnohé země EU, Francie, Itálie, Španělsko, Řecko, Rumunsko, Maďarsko, v minulých dnech se obrátila s podobnou výzvou na vládu v Berlíně spolková organizace ochrany spotřebitelů.
Jak známo, vláda Andreje Babiše se také v říjnu rozhodla českým občanům pomoci. Na listopad a prosinec všem z cen odpustí 21 % DPH z ceny elektřiny. Ostatní ještě více chudí mají žádat o podporu na úřadech práce. Českým podnikům narostly po energetické krizi ceny elektřiny a plynu několikanásobně a podle odhadů vlády ČR budou energetickou chudobou zasaženy dva miliony obyvatel republiky, ekonom Lukáš Kovanda odhadl tento počet na dvojnásobek. Jak v listopadové diskusi v Senátu o naplnění cílů dekarbonizačního programu Fit for 55 uvedl náměstek ministra průmyslu a obchodu René Neděla, EU chce na příštích sedm let v boji proti energetické chudobě přispět České republice částkou 1,7 miliardy eur. Rozpočítáno na 2 miliony chudých Čechů je to 10 eur měsíčně. Zato si srovnávaný norský občan v supermarketu koupí 3 piva. A je v klidu, protože ví, že ho vláda jeho země v zásadní otázce energetické bezpečnosti ve štychu nenechá.
V Otázkách Václava Moravce 12. 12 končící šéf MPO Karel Havlíček řekl, že počátkem roku 2022 očekává růst ceny elektřiny o dalších 50 % a u plynu „ještě o více“. To samozřejmě bude navýšeno už i o dosud odpouštěných 21 % DPH, takže šok pro spotřebitele bude ještě větší.
Premiér v demisi Andrej Babiš a jeho „univerzální voják“ ve vládě Havlíček nyní kritizují Green Deal a systém spekulativních emisních povolenek a připravují se tak na svou opoziční ofenzívu a pozici rozhodného zastánce zájmů občanů „proti zlé EU“. Je to naprosto chladný a cynický politický kalkul. Po celá minulá léta všechny prvky této Zelené dohody a aplikace systému emisních povolenek Babišova vláda v Bruselu bez námitek svými podpisy schvalovala a prostředí této politiky pomáhala formovat. Nepochybně proto Andrej Babiš na nadcházející Evropské radě podpoří ostrý postoj vlády Polska, která je odhodlána ze systému emisních povolenek EU vystoupit, nebude-li zásadně revidován.
Nyní se nastupující vláda designovaného premiéra Petra Fialy tváří v tvář drsným ekonomickým a sociálním dopadům v podobě prudkého růstu cen energie a všech komodit, produktů a služeb (viz inflace odhadovaná na 1/2022 až na 8 %) bude muset proti dosavadnímu oficiálnímu „prozelenému“ kursu předchozí české vlády v Bruselu vymezit. Tohoto Černého Petra odmítnutí či revize řady dekarbonizačních programů EU odcházející vláda se škodolibou radostí přenechá nastupující vládní koalici. Aniž se Fialův vládní tým složený z pravicových konzervativců až po progresivistické zelené Piráty dosud mohl sednout do křesel na jednotlivých resortech a skutečně týmově postupovat, už zcela zřetelně budoucí kabinet vstoupil na politické minové pole, jehož mapu Andrej Babiš s radostí zahodil. A v médiích se začíná psát o „Fialově drahotě“, aniž designovaný premiér vešel do Strakovky.
Přes peněženky spotřebitelů a jejich zděšení a hněv nad cenami energie, znehodnocení úspor, platů a důchodů inflací nejvyšší za více než 20 let se totiž již nyní hraje o vítěze voleb příštích. Akceschopnost nové vlády už předem zmrazuje biliónová sekera ve státních financích, kterou zasekl Babiš a jeho tým nejen ve dvou covidových letech minulých, ale naprogramoval i pro roky další.
Miloš Zeman kdysi ve funkci premiéra za ČSSD nazval v 90. letech svůj kabinet „vládou sebevrahů“. Ale asi nad tímto názvem copyright nemá a mohl by se opět aplikovat. Vláda Petra Fialy, jejíž jakoukoli chybu bude pozorně sledovat většina oprávněných českých voličů, kteří tuto koalici nevolili (vedle hlasů pro opoziční ANO a pro SPD přes milion hlasů propadl, protože se jejich strany do Sněmovny kvůli 5% klausuli nedostaly), se opravdu nemá moc na co těšit.
