Všude hlavně větrníky a fotovoltaické panely, aby Německo za devět let 80 % elektřiny vyrábělo z obnovitelných zdrojů (OZE), o čtvrtinu více vlakových spojů a zásadní růst počtu cyklostezek, na silnicích 15 milionů elektroaut, homosexuální „duhové“ rodiny, genderová korektnost stojící nad všemi ctnostmi, vyškolená nešikanující, nediskriminující policie, úsporný bundeswehr, volební právo od 16 let a revolučně vstřícná imigrační politika. To jsou hlavní body koaliční smlouvy nové berlínské vlády podepsané v pátek 28. 11. s vizí do roku 2030, jež se podařilo od zářijových voleb zformovat jako koalici vítězné sociální demokracie (SPD), liberálních svobodných (FDP) a strany Zelených. SPD by mělo kromě funkce kancléře připadnout šest ministerstev, Zelení by měli mít pět ministrů a FDP čtyři. SPD by měla dostat například ministerstva vnitra a obrany, Zelení ministerstva spojená se životním prostředím či zahraničím a FDP například ministerstva financí a dopravy. Programy by v první dekádě prosince měly schválit strany koalice, aby se poté nový kabinet ujal moci v Berlíně.
Nová vládní koalice nazvaná podle směsi partají jako semafor má navzdory designovanému kancléři z řad SPD Olafu Scholzovi a většině postů pro SPD ovšem ve skutečnosti jediného programového vítěze, Zelené. A ti nyní volební program pojali jako svou kořist na dobytém území. Budou totiž odpovídat za klíčová zelená ministerstva a vše budou dirigovat podle ekologických principů dokonce explicitně v náplni tří resortů: 1) Hospodářství a ochrana klimatu (je zřejmé, že ochrana klimatu bude mít přednost před ekonomikou), 2) Životní prostředí, ochrana přírody, jaderná bezpečnost a ochrana spotřebitele, 3) Potraviny a zemědělství, 4) Rodina, senioři, ženy a mládež. Jako třešničku na dortu si Zelení prosadili legalizaci konopí.
Étos transformačního programu změny nové koalice má hlavní ideovou linii v obří výstavbě OZE a v co nejrychlejším skoncování s uhlím. Fotovoltaické elektrárny se rozrostou do ještě nevídanějších rozměrů: z nynějších 50 GW na trojnásobek v roce 2030 a na 385 GW v roce 2045. Připomeňme si pro srovnání, že současná kapacita českých FVE je něco přes dva GW. V nových větrných elektrárnách (VTE), jež už nyní svou hustotou vyvolávají rostoucí nevoli obyvatelstva, se Německo změní doslova v les až 200metrových betonových věží se 100metrovými vrtulemi. Je-li v Německu nyní instalováno ve VTE kolem 65 GW, tak v roce 2030 to mát být dle Ekoinstitutu ve Wuppertalu 105 GW a v roce 2045 už 215 GW, z toho 70 GW v pobřežních šelfech. Roční průměry německého růstu OZE zdrojů připomínají fantasmagorii s desítkami tisíc nových betonových větrníků a desítkami milionů nových slunečních panelů. To vše s podporou stamiliardových dotací v eurech. Nepochybně tato obří poptávka z Německa i jiných zemí bude mít vliv na cenu surovin a technologií OZE, které dnes z 85 % ovládá Čína.
I ideologií světlých zelených zítřků zatížení Němci při pohledu na bídnou bilanci výroby elektřiny z OZE od podzimu do jara přece jen chápou, že se musí něco udělat s tím, když dosavadní uhelné, plynové a německou politikou nenáviděné jaderné elektrárny (naopak pro pokračování jádra je v průzkumech už polovina populace) nyní vyrábějí 2/3 až 3⁄4 z celkové spotřeby. Prostě vítr nefouká a slunce nesvítí tolik a plánovitě, jak by si stoupenci těchto zdrojů přáli. A navíc bude 6 posledních jaderných bloků do konce roku 2022 definitivně zavřeno. Na portále www.agora-energiewende.de se kromě detailní výroby z jednotlivých zdrojů také dají najít nyní na podzim dny, kdy spotová cena silové elektřiny se blíží 400 €/MWh a emise 600 g/kWh. A proto se novou německou Wunderwaffe - zázračnou zbraní pro boj s klimatem má stát tzv. zelený vodík. Z gigantického nárůstu OZE s kapacitou 268 GW v roce 2030 a s cílovou 608 GW v roce 2045 má prý vzniknout dostatek zelené elektřiny, aby se elektrolýzou vody mohlo vyrábět ekologického vodíku tolik, že by měl pokrýt energetické potřeby Německa, kdy OZE fungují zanedbatelně málo. Ovšem výpočet spolku Realistická energetika a ekologie, že ze současné kapacity německých OZE ve výši 125 GW by se při jejich blokaci pouze na produkci vodíku elektrolýzou vyrobila jen polovina energetického ekvivalentu současné spotřeby nafty v Německu, ukazuje, že přání se deklaruje za skutečnost. Nehledě na složitostí dopravy vodíků po celém Německu, kdy je výkonná elektrická síť pro OZE ze severu země na jih hotova sotva z desetiny.
Mezitím tři ze čtyř německých manažerů vnímají energetickou krizi a s tím spojený cenový šok s nejdražší elektřinou v EU a zřejmě brzy i na světě jako zásadní problém pro budoucnost svých firem. Vyplývá to z nové ankety mezi členy Německé obchodní a průmyslové komory (DIHK). Od ledna má být v SRN navíc zavedena nová uhlíková daň na spotřebu zemního plynu, také se má podstatně zvýšit zdanění benzínu a nafty. Rostoucí cenové náklady by totiž němečtí podnikatelé museli také kompenzovat omezením investic do budoucího rozvoje. Kvůli raketově rostoucím cenám energie chtějí Zelení tuto cenu „odlehčit“ od poplatků za obnovitelné zdroje a přenést je na státní rozpočet. Jak se to má podařit bez růstu daní, nepřijatelného pro koaliční FDP, je spíše otázkou víry než reality.
Samostatnou kapitolou programu jsou elektromobily, jichž má být za devět let už 15 milionů. Zatím jich po Německu jezdí ale jen 570 tisíc, jedno procento vozového parku. A jak na splnění těchto cílů? Nadále obří dotace na nákup e-aut, které Deutsche Bank odsoudila ve své analýze jako nástroj přesunu daní z kapes chudších pro bohaté, a co nejrychlejší zákaz prodeje aut se spalovacími motory, nejlépe už v roce 2028. To, že za takovou politiku zaplatí statisíce Němců svými dosud skvěle placenými místy v celosvětově známých automobilkách a u dodavatelů, není pro nastupující vládu zřejmě podstatné.
CDU a její odcházející kancléřka Angela Merklová nemusí být z porážky ve volbách a z působení v opozici takové trauma. Merkelové ikonické vítání imigrantů do Německa s heslem Wir schaffen das (Zvládneme to) z roku 2015 dostane nový zásadní impuls. Imigranti se už po třech letech pobytu mají dle programu koalice stát plnoprávnými občany Německa i s volebním právem.
A kdyby se zelená politika nerealizovala dostatečně rychle, tak tomu pomůže záměr prosadit v parlamentu volební právo už i mladistvým od 16 let. Mladí němečtí zelení aktivisté už se nyní osvědčili, když z pokynů partajní centrály Zelených demonstrovali před kancelářemi ke spolupráci váhající SPD s heslem „sociální demokracie zradila“. Skutečnost, že nacistická mládež počátkem 30. let 20. století agitovala proti tehdejší sociální demokracii se stejným heslem, je jen velmi nepěkná shoda náhod, všimla si některá německá média. Dá se očekávat, že německá mládež vyděšená a aktivizovaná klimatickým alarmismem s údajnou perspektivou zvýšení teploty na planetě v roce 2100 až o 2,7 °C se s nově nabytým volebním právem do boje se změnou klimatu teprve pořádně obuje.
S Německem Českou republiku pojí s 810 km nejen nejdelší hranice se sousedy, ale také historie bohatá i na velmi nepěkné periody. S podílem 30 % je to také největší importér českého zboží. Je na nové vládě svrchované a samostatné ČR, zda a do jaké míry se dá ovlivnit německou totální sázkou na obnovitelné zdroje, která má opět rysy tvrdé a nekompromisní ideologie, podle níž tohle všechno Němci zase ví a umí nejlépe na světě. Zatím se tato politika umocněná na úrovni Zelené dohody (Green Deal) ve vedení EU přenesla z německých na české ceny energie, což v Česku nadto způsobuje ještě greenflation, tedy inflaci v důsledku zelené energetické politiky. Realistickému plánu na výstavbu nových jaderných kapacit v ČR by vedle potřebné atomové aliance v EU s Francií, Nizozemskem, Polskem, Slovenskem Maďarskem, Rumunskem, Bulharskem a jinými státy mohlo pomoci, kdybychom protijadernému Německu a Rakousku slíbili, že jim poskytneme přebytky z nových jaderných zdrojů v době jejich energetické nouze. Tak ostatně činíme od podzimu do jara už dnes, ale s předčasným zavíráním uhelných zdrojů tato možnost exportu bez perspektivy nových reaktorů stejnak brzy skončí. Protože ani v roce 2030, ani v roce 2045 asi nebude slunce svítit na panely FVE více než dnes a vítr pro VTE bude zřejmě podle analýz meteorologů ve střední Evropě nadále zeslabovat.
Vedle vyřešení problému jednotného středoevropského trhu s elektřinou s německou cenou i pro Česko máme v ČR pro další vývoj energetiky a tím i celé ekonomiky a společnosti jasné alternativy:
1) francouzskou cestu s dominancí návratné velké investice do jádra nebo 2) německou víru ve všespásný zázrak jménem obnovitelné zdroje (Energiewende), což se stále více ukazuje jako bezedná dotační díra a slepá sázka na nenávratně dražší, nespolehlivé a nefunkční řešení s ohrožením nejen energetické bezpečnosti, ale i fungování celé společnosti. Astronomické účty za energii vyděšených, ale i rozhněvaných podnikatelů a rodin v ČR by měly dostatečně českým politikům ukazovat směr, kudy bychom se měli vydat.
