Když pro rozhodnutí ukončení provozu JE v Německu stačí strach z tsunami, které v Německu podle Merkelové určitě hrozí, když jako důvod pro odstávku tamního jádra řekla, že nesmíme dopustit, aby se u nás (v Německu) stalo to, co ve Fukušimě a někteří odpůrci jádra, i ve zdejších diskuzích, používají nesmyslně jako argument hrozby jádra v Evropě Černobylskou tragédii, je jakákoliv racionální debata o jaderné energetice nemožná.

nevim kde se fakt bere tahleta iracionalni touha po uskutecnovani mega velkoprojektu jako je stavba atomovych elektraren. Takove projety stoji stovky miliard a je jen logicke, ze se rozkradou desitky az stovky milionu. Lide, kteri tomu fandi jsou zpravidla zrovna ti, kteri volaji po te fiskalni odpovednosti.

Modleni se k jadernym elektrarnam - to je ted nejaka nova forma sebemrskacstvi nebo masochismu?

Nemusí jít o touhu.

Možná si někdo prostě jen spočítá, na kolik vyjde která varianta výroby 1kWh elektřiny a ty varianty porovná.

"Na kolik" neznamená jen peníze, ale také zabranou plochu krajiny, množství uvolněných škodlivin do prostředí nebo to, nakolik se může na dodávku celoročně spolehnout a kolik musí věnovat času tomu, aby tu elektřinu měl.

pak už je na racionální úvaze každého, aby porovnal varianty.

Co se týče rozkradení: Temelín i s tím, co se kolem něj možná rozkradlo, stál 100 miliard a dodává 20% elektřiny. FVE zatím stály půl bilionu a další půlbilion budou stát a dodávají 3%. Co z toho je megalomanštější?

Vašemu tvrzení v nadpisu nevěřím, protože k Temelínu to mám kousek a pamatuji si, jak stavba probíhala, jak se prodražovala....Čekal jsem, že se dozvím něco podnětného, nového, zajímavého....a ono nic. "Studie" od firmy zabývající se výstavbou jaderných elektráren má očekávatelný výsledek. Opomněl jste úložiště jaderného odpadu a riziko havárie. Nikdo to nepojistí, musí to zajišťovat stát, i proto je energie z jádra ta nejdražší. Nakonec i ČEZ požadoval před rozšířením Dukovan od státu garanci minimální výkupní ceny.

Z jádra produkuje ČEZ 1 kWh za 0,25 Kč. ČEZ má z jaderných elektráren se 34 % největší podíl na zisku. Až za pár let začne kvůli vypínání stabilních uhelných zdrojů tzv. rolling blackout s vypínám velkého průmyslu a nebude v dohledu žádný nový reaktor, tak si na svůj antijaderný postoj vzpomeňte. Ještě dříve to uvidíte po vypnutí posledního reaktoru v Německu k 31.12. 2022.

Proc se tu stale uvadi ten kyslicnik uhlicity, ktery ma zcela nepatrny vliv na oteplovani? Mimochodem, zachycena slunecni energie nezmizi, ta co neunikne zemekouli otepli.

Všechno bude a telefon tak ten si necháme zavést i do maštale. Helena Růžičková

A studie financovala lobby kolem jádra.

To nepochybně. Celé lidstvo je rozloženo v tenké přibližně kulové slupce ve vzdálenosti několika tisíc kilometrů kolem zemského jádra. Takže i jakákoliv menší skupina i každý jednotlivý člověk je kolem jádra.

Jaderná elektrárna má největší dopad na životní prostředí během její výstavby a spouštění. Objektivně výstavba trvá 10 let, spotřebuje se obrovské množství oceli, cementu, elektřiny, plynu a pohonných hmot. Nejenom na samotném staveništi, ale hlavně u výrobců zařízení. Velké množství betonů, jenom základová deska obnáší 6-7000 m3. Velké množství odpadů, od pneu, plastů, kovů, znečištěných vod, sutí atp. Rozhodně ale převažují výhody. Vzhledem k následnému provozu 60 let, jsou přesto tyto objemy marginální. Je to dílo jedné generace pro další 2 generace dětí a vnuků.

Stačí si zjistit, kolik tun betonu a železa vzácných kovů se spotřebuje na výstavbu jedné větrné elektrárny Životnost je plánovaná na 20, ale v Německu končí po 14 letech. V následujících šesti letech bude Německo potřebovat „rozebrat“ 10 000 ze svých 28 000 větrných elektráren a ve zbytku pevninské Evropy je dalších 77 000 větrníků, které jsou už také za polovinou životnosti. Co přijde potom? Pro modernější typy, sahající do výšek od 75-150 metrů se dnes počítá s náklady kolem 200 000 dolarů (menší pak kolem 60 000 dolarů). Je to spíše hrubý průměr, který ne vždy odráží realitu konkrétního stanoviště (třeba hloubku betonových základů, které mají být odstraněny rovněž). Je to hodně nebo málo?

A zohlednili take likvidaci odpadu a zarizeni? To dost pochybuji.

Počítali celý cyklus, tedy i likvidaci. Ona jaderná elektrárna, pokud má v pořádku reaktorovou nádobu, může pracovat, po nezbytném upgrade řídícího systému a oprav či rekonstrukcí pomocných zařízení, třeba celé století. Za tu dobu se občasné zdroje energie otočí klidně pětkrát.

Naprostý souhlas. Bohužel se ukazuje, čím hůře, tím lépe. Doufejme letos v tuhou zimu a nějaký ten blackout (rozpad sítě a přerušení zásobování elektřinou) nejlépe v celé Evropě na několik dní a pokud možno tak 2-3x. A na jaře je po Green dealu.

Poslechněte si a zkuste domyslet i dopady na svou osobu.

https://www.youtube.com/watch?v=YNxjXuc4SE0