Za vysokou cenu energie v ČR mohou obchodníci, nikoli výrobci
Po sedmiměsíčním přešlapování od 24. února, tedy od ruské invaze na Ukrajinu, přišla vláda ČR v polovině září (týden před volbami) s příslibem, že zastropuje ceny elektřiny a plynu zaokrouhleně na 6 korunách za 1 kWh silové elektřiny a 3 Kč za kWh velkoobchodní ceny. V Česku některá média pilně opakovala vládní termín 6 korun jako „konečnou“ cenu elektřiny. Ale malobchodní, skutečně konečná cena se všemi regulovanými složkami a v neposlední řadě daněmi je asi 10 Kč za kWh. To je proti počátku roku 2021 růst o 150 procent. To nepochybně pro řadu domácností a zejména firem bude zničující růst ceny elektřiny. Ještě horší je to u zemního plynu hlavně proto, že je ho nedostatek.
Se zastropováním cen padla práce dosud odvedená na ministerstvu průmyslu a obchodu, kdy MPO ještě 7. srpna oficiálně tweetovalo, že zastropování cen je nesmysl. Jak MPO ve tweetu napsalo, zastropování je „velmi nehospodární řešení, které by musel na daních zaplatit stát, tedy občané a firmy“. Je nutno konstatovat, že varování odborníků na MPO ze 7. srpna před zastropováním bylo oprávněné. Totiž že při zastropování rozdíl mezi skutečnou tržní a vládou limitovanou cenou zaplatí obchodníkům vláda ČR, tedy ze svých daní vlastně zase občané.
Reportérka Seznamu Zprávy Zuzana Kubátová ve své analýze konstatovala, že naše dominantní energetická skupina ČEZ na letošek, příští rok i na rok 2024 prodala většinu produkce ze svých elektráren za velkoobchodní cenu zhruba 90 eur za MWh (tedy asi 2,20 Kč/kWh). Mimochodem je to ve srovnání s počátkem roku 2021 asi dvojnásobek. Jak to, že máme v Česku přitom tak vysoké konečné ceny pro spotřebitele, ptá se autorka s tím, že náš energetický trh „je zahalen do mlhy“. Jestliže tedy výrobce jako ČEZ prodává 1 kWh silové elektřiny za cca 2,20 Kč, jak je možné, že současná konečná maloobchodní cena pro odběratele po skončení fixace nyní přesahuje 10 Kč/kWh? Kdo na tom vydělává? To nikdo neví. Jen víme, kdo to zaplatí. Občané ČR a podnikatelé jak přímo v ceně energie, tak neméně ze svých daní v podobě dotací tržních cen. .
Na dnešním energetickém trhu vyhrávají totiž spekulanti. Obchodníci zjevně spekulativně PŘEPRODÁVAJÍ za tržní (německé burzovní) ceny elektřinu, kterou třeba daleko levněji nakoupili, viz třeba od ČEZ. Ale pak elektřinu - s odkazem na referenční "společnou cenu" na burze v Lipsku - zákazníkům prodají klidně za 500 eur, možná v očekávané tvrdé zimní krizi i za 1000 eur, tedy za 12,50 až 25 Kč za kWh silové elektřiny plus regulované položky. Proč by to neudělal i ČEZ Prodej, E.on či Innogy a PRE a řada dalších obchodníků na našem liberalizovaném trhu z domova i ze zahraničí? Energetický regulační úřad (ERÚ) totiž ve skutečnosti téměř nic nereguluje a vše ponechává na „liberalizovaném volném trhu“, jak v nedávném interview zcela rezignovaně „objasnil“ pasivitu ERÚ člen jeho Rady Petr Kusý.
Pozor: Máme sice vládní strop 240 eur (tedy cca 6 Kč za kWh velkoobchodní ceny), ale ten rozdíl proti ceně tržní obchodníkům doplatí česká vláda, tedy znovu občané z daní. A obchodníci zřejmě nebudou muset dokladovat, za kolik nakoupili, jen za kolik prodali. Jak je to možné, když v teplárenství se musí provozovatelé nákladově doslova „svléknout do naha“? Pokud se tento princip vystaveného bianko šeku pro seriózní obchodníky i spekulanty z domova i ze zahraničí tedy skutečně uplatní, a nebude to kvůli schvalovacímu procesu dříve než 1. ledna 2023, tak nechť vláda zapomene na částku 130 miliard korun pomoci pro domácnosti a 30 miliard korun pro průmysl v podobě zastropovaných cen. Šlo by o vyšší stamiliardy, jež by spolehlivě rozvrátily už dnes tak problematický stav státních financí.
Zastropování sice lze pochopit jako snahu vlády ztlumit naprosté zděšení spotřebitelů na energetickém trhu, ale z principu je to špatné, protože doplacení do maxima výše tzv. tržních cen nemá zatím žádná pravidla. Ještě k tomu vládní představitelé do médií pouští informace, jak „uvalí vysoké daně na výrobce elektřiny“ mezi 40 až 60 procenty jejich zisku. To je celé zcestná konstrukce, jednak proto, že vysoké ceny dosahují především obchodníci a spekulanti (v případě ČEZ jde o konsolidovaný výsledek na úrovni celé skupiny rozdělené na výrobu, distribuci a prodej), jednak snaha o drahé a složité přerozdělování dalších peněz prostřednictvím státu nakonec uspokojí jen málokoho a jde vlastně o přidělování „zelených žebračenek“. Přitom zejména prozatímní úvaha o pomoci českému průmyslu částkou 30 miliard korun je doslova plivnutím na rozpálenou plotnu. Navíc chce-li vláda za pomoci speciálního zákona "zkasírovat" v roce 2023 velkou část zisků energetiky, bank či rafinérií (tzv. wind fall tax) už za letošní rok, poruší právní princip zákazu retroaktivity, což nutně bude mít soudní dohru s nejistým výsledkem.
Musíme řešit příčiny, nikoli následky. Přitom máme v ČR zákon o věcně usměrňovaných cenách, máme zákon o boji proti lichvě a máme především zvolenou vládu, parlament a ústavní činitele, aby chránili legitimní zájmy svrchované České republiky. Nepřijatelné ceny energie, jež vznikly kvůli zcela zcestné dekarbonizační politice ztělesněné v zelené ideologii Green Deal for Europe naši (a nejen tu) společnost spolehlivě rozvrátí ekonomicky, sociálně a také politicky. Vláda ČR nesmí bez důkladné analýzy a kontroly nasypat do již tak ziskového sektoru výrobců a zejména prodejců energie, včetně subjektů ze zahraničí, z daní občanů stamiliardy, aniž by si nechala rozklíčovat náklady a k nim připustila rozumnou ziskovou marži. Má snad někdo právo na stovky procent zisku? Co budeme schopni udělat, až začnou lavinovitě krachovat stovky českých průmyslových podniků a statisíce propuštěných lidí se vydají na úřady práce se žádostí o podporu?
Pojmout německou cenu elektřinu na burze v Lipsku jako směrodatnou i pro Česko i další chudší unijní země ze střední a východní Evropy je samozřejmě politická hra zejména Německa, jemuž se takto legitimizuje a někdy i dotuje jeho zelená tranzice pod nechvalně proslulým názvem Energiewende. Ta se stala předlohou unijní zelené ideologie Green Deal, jež je odpovědná za dnešní kolaps cen energie. Třicet let budovaná německá závislost na ruském zemním plynu, jímž se neustále v německých závěrných elektrárnách musejí dozdrojovávat nestabilní OZE, je dnes klíčovým pachatelem zničující ceny energie nejen pro Němce, ale daleko více pro obyvatele Česka s třetinovými průměrnými platy.
Musíme zastavit ničení stabilních a cenově dostupných domácích zdrojů energie. Nová vláda premiéra Petra Fialy nastoupila do úřadu s vládním prohlášením, že odstoupit od uhlí lze v roce 2033 za podmínky, že za něj bude stabilní náhrada. To žádná slibovaná za stamiliardy navýšená kapacita dotovaných solárních zdrojů a jiných OZE s krátkou životností a nízkou účinností být nemůže. Stanovisko ministra financí Zbyňka Stanjury z poloviny září, že Česko potřebuje postavit ne jeden, ale hned čtyři nové jaderné reaktory, je světlem na konci tunelu v nynějším chaosu v energetice zaviněné dotačními lobbisty a naivními snílky vzývajícími ideologii Green Deal. Do zprovoznění nové jaderné flotily se nesmíme a z podstaty faktů, čísel, fyzikálních a přírodních zákonů prostě nemůžeme předčasně zbavit stabilních zdrojů elektřiny a tepla z uhlí. Pokud ano a vsadíme-li klíčově na solární zdroje (fungující u nás 12 % z 8760 hodin v roce), řekneme tak sbohem českému průmyslu a rozpadne se dosavadní sociálně-ekonomická stabilita stejně jako vyhlídka na návrat či dokonce růst prosperity.
Milan Smutný
Solární lobbisté chtějí ještě větší tunel do veřejných financí než ten současný
Solární elektrárny se od 2022 díky dotačním miliardám dostaly opět na výsluní. Nyní ČEZ a další chtějí stavět opět velké FVE. Snaha solární lobby získat pro ně provozní dotace je pokusem o nový obří tunel do veřejných financí.
Milan Smutný
Nesnesitelně drahá láce solárních a větrných zdrojů
Daňoví poplatníci v Německu se vztekají: v rozporu s vládní ideologií zjišťují, že zelená tranzice levnými zdroji ze slunce a větru se nejen nekoná, ale devastuje ekonomiku, soukromé i veřejné rozpočty a vede k politickému chaosu.
Milan Smutný
Za e-autem v Německu zůstávají emise CO2 emise dvakrát vyšší než ze spalovacích motorů
Klíčovým prvkem dekarbonizační ideologie EU je nadirigovaný přechod na povinnou elektromobilitu od roku 2035. Ovšem emise CO2 z čistě elektrických vozů jsou však podle německé analýzy dvakrát vyšší než u spalovacích aut.
Milan Smutný
Zazvonil zvonec a pohádkám o čisté elektromobilitě v EU je konec
V pondělí večer 4. března vybuchla v sídle EU v Bruselu bomba, aniž by si toho klíčová média všimla: Evropský parlament přijal na návrh Evropské komise usnesení, že elektrické auto není automaticky klimaticky neutrální auto.
Milan Smutný
Kolapsem uhlí ve volebním roce 2025 hrozí dokonalá bouře v energetice i ekonomice Česka
Když se za těžké tlakové níže sejdou všechny nepříznivé faktory, říkají meteorologové takové přírodní katastrofě dokonalá bouře. Stejnojmenný film je strhujícím vzdáleným dramatem na moři, ale katastrofa energetiky Česka se blíží.
Milan Smutný
Nové reaktory by měli postavit Jihokorejci, Francouzi své projekty časově nezvládají
Veřejná debata o výstavbě nových jaderných reaktorů jako podmínky další prosperity ČR nabývá s blízkým výsledkem na síle. S ohledem na reference bude jihokorejská KHNP nepochybně lepší volbou než francouzská EdF.
Milan Smutný
Vedení EU doporučuje a prosazuje zelenou chudobu obyvatelstva členských zemí
U předáků EU i vlád členských zemí nastoupila po opojení ze zelené tranzice kocovina. Zelený ráj je v nedohlednu, obří náklady dekarbonizace devastují rozpočty států a peněženky voličů. Rozjetá mašina ideologie Green Deal skřípe.
Milan Smutný
Německu hrozí změnit se z „motoru EU v muzeum prosperity“
I když v německých mainstreamových médiích nadále převládá podpora zelené tranzice Německa pod proslulým názvem Energiewende, v zemi roste nevole nad obrovskými náklady na dekarbonizaci, které politici před voliči skrývali.
Milan Smutný
Pachuť z oslavných tirád na německé občasné zdroje energie
Média široce komunikovala zprávu o tom, jak v r. 2023 Německo vyrobilo už 55 % elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Výsledek deklasuje pokles ekonomiky, drahá energie a závislost na emisních zdrojích a dovozu elektřiny.
Milan Smutný
Přijetí eura za vládu ČR a další státní instituce jejich domácí úkoly neudělá
Novoroční projev prezidenta oprášil léta zanedbané téma přijetí společné měny euro v ČR. Strhla se politická i mediální mela. Je to naprosto zástupný problém místo řešení daleko naléhavějších otázek ekonomiky a společnosti.
Milan Smutný
S koncem německých dotací e-aut se smráká i nad konceptem násilné elektromobility v EU
Německo, vůdčí země přechodu na světlé zelené zítřky, narazila. Došly dotační peníze. S tím současně nastává soumrak násilně prosazované elektromobily v celé Evropské unii.
Milan Smutný
COP28 v Dubaji: cirkus jalových proklamací, falešné morálky a pokrytectví
28. pokračování konference OSN o klimatu v Dubaji končí. Delegáti z 200 států jedou domů. Poprvé v historii konferencí COP se v závěrečném dokumentu hovoří o nutnosti konce fosilních paliv. Jejich spotřeba však ve světě roste.
Milan Smutný
Petice a výzva vládě k zajištění bezpečné a cenově dostupné elektřiny
Spolek Realistická energetika a ekologie sepsal petici,v níž návrhem konkrétních kroků vyzývá vládu, aby přijala všechna nezbytná opatření pro zajištění bezpečné, soběstačné a cenově dostupné elektrické energie v České republice.
Milan Smutný
Prestižní studie USA: LNG je pro planetu emisně mnohem horší než spalování uhlí
Mezi experty na energetiku vybuchla atomovka. Přední vědec z Cornellovy univerzity v USA v analýze konstatoval, že LNG je pro planetu kvůli úniku metanu emisně mnohem horší než spalování uhlí. EU včetně Česka přitom na LNG sází.
Milan Smutný
Německo v dotacích energie sabotuje Green Deal, Česko své podniky chránit nemíní
Německá vláda zadotovala na příští roky všechny své výrobní podniky poklesem spotřební daně z elektřiny téměř na nulu. Green Deal tak sabotuje. Vláda ČR tuzemské firmy bez podpory vystaví zničující konkurenci a Green Deal plní.
Milan Smutný
Fialův nákup potravin v Německu dokládá naprostou bezradnost koaliční vlády
Všechna média si všimla zprávy, kterou premiér Fiala rozšířil na sociálních sítích, když sám po nákupu v Bavorsku a Česku zjistil, že tytéž potraviny jsou v Německu levnější. Analýza jejich kvality by byla pro Česko ještě horší.
Milan Smutný
Proč v Česku nemůže vzniknout gigafactory na výrobu baterií elektroaut
Koncern VW dnes oznámil – a česká vláda potvrdila – že nemá zájem postavit u Plzně novou továrna na baterie pro elektrická auta. Prudce klesající zájem o elektromobily a drahota elektřiny v Česku to znemožňují.
Milan Smutný
Dle tarifů ERÚ zdraží elektřina o desítky procent a vláda tedy lže, že nikoli
Kolem „návrhu“ regulovaných cen elektřiny od Energetického regulačního úřadu nastal dle očekávání obrovský rozruch. Vyplývá z něj významný růst cen elektřiny, v D02d o 28 %. Vláda to hned v rozporu s fakty popřela.
Milan Smutný
Kapacita baterii elektroauta nepatří až tak zcela majiteli vozu
Kvůli vypínání stabilních zdrojů elektřiny politikou dekarbonizace se rýsuje brzký deficit elektřiny v síti zemí EU. S pomocí baterií elektroaut se má tento deficit významně zmenšit. Ovšem na úkor mobility majitelů elektromobilů.
Milan Smutný
Ministři Fialovy vlády se bojí občanům říkat pravdu i o drahé elektřině
S pohledem na zadlužení ČR musely dosud dotované položky cen elektřiny přejít na občany a podniky. Nedůstojným lavírováním kolem faktu, že nakonec vše zaplatí spotřebitelé, vláda doložila, že nechce občanům říkat pravdu.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 | další |
- Počet článků 120
- Celková karma 36,83
- Průměrná čtenost 2384x