Almužny nejsou s to dorovnat inflaci, na vině je drahá energie
Ačkoli se vláda ČR ústy ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) tento týden opravila, že plánovaná podpora 5000 korun na každé dítě do 18 let bude určena jen rodinám s ročním příjmem do jednoho milionu korun hrubého, pachuť návratu populismu v podání dokonce i vlády pravého středu premiéra Petra Fialy (ODS) zůstává. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka a šéf koaliční KDU-ČSL se ještě mediálně pokoušel vzdorovat, když prohlašoval, že v parlamentu se mluvilo o čistém příjmu, což by znamenalo výplatu asi 10 miliard korun pro 85 % rodin, tedy fakticky naprosto plošné opatření v rozporu s deklarovanými vládními zásadami cílené podpory těm nejpotřebnějším.
Protože k výplatě mimořádné podpory, která má pomoci českým rodinám zvládat nevídaný 13% meziroční růst inflace, má dojít v srpnu, nedaleko před říjnovými volbami, toto opatření dává vzpomenout na populistické kroky, jimž se „osvědčila“ vláda ANO/ČSSD za premiérování Andreje Babiše. Akorát po ní zůstala zaseknutá ta vůbec největší sekyra v dějinách hospodaření českého státu, což ANO v úloze parlamentní opozice nijak nebrání v taktice zvyšování tlaku na pravostředovou vládu, aby dále nesmyslně utrácela, pokud prý nemá „nastoupit Fialova drahota“. Šéf koaličních lidovců Jurečka, který umí z pozice své strany na levém středu asi citlivěji vnímat nálady svých voličů, se proto pokusil získat pozitivní body u voličů následován aplausem rovněž koaličních a levicových Pirátů. Na této kauze se ukazuje, že pětikoalice ideově nesourodých stran od konzervativců po vyhlášené levičáky to bude mít v praktické politice stále těžší.
Kroky současné vlády ČR v boji s inflací a drahotou jsou rozpačité a až na poslední rodinnou podporu směřují spíše na podporu její klíčové voličské skupiny, podnikatele. Zrušení silniční daně, státní garance za úvěry či snížení spotřební daně na PHM od června do září jsou zatím opravdu jen symbolickým plácnutím do větru rostoucích spotřebitelských cen. Ty mohou ještě růst a zůstat dvouciferně inflačně vysoké s hrozbou nulového hospodářského růstu koncem roku, jak varoval guvernér ČNB Jiří Rusnok. Žádné rozdělené almužny ovšem 3. nevyšší inflaci v zemích EU nezachrání, navíc si současný asi i budoucí ministr financí při ponoření ruky do státní pokladny hrozí ji zlomit, protože vždycky narazí jen na tvrdé a prázdné dno.
Vláda se bohužel zdráhá zahájit léčbu nemocného českého pacienta tam, odkud se organismus stále inflačně infikuje: od prudkého růstu ceny české elektřiny (plyn je druhotný aspekt), k němuž došlo loni ještě daleko před zahájením ruské agrese proti Ukrajině. Totéž se týká také ceny benzínu a nafty, které jsou ihned vyšší na stojanech čerpacích stanic druhý den poté, co cena ropy zdraží na burze v Rotterdamu, ale po tamním zlevnění se ceny vydávají dolů neochotně až v řádu dnů či týdnů. Do toho posoudit, do jaké míry tyto síťové a přirozené monopoly zneužívají svého postavení na trhu a maximalizují své zisky, navíc s odkazem na krizi a válku, se vládě vůbec nechce. Snahy o posuzování „správnosti marží“ na PHM či potraviny jsou jen pokusem velmi chabým.
Tuzemské tepelné a jaderné elektrárny vyrábějí elektřinu z českého uhlí a českých technologií za české náklady. V realitě stojí výroba silové elektřiny 0,15 Kč za 1 kWh z uhlí a kolem 25 haléřů za kWh z jádra. V nejprodávanější české sazbě D02d je to na faktuře finální cena kolem 8 Kč / kWh. Od podzimu tento tarif v ceně silové elektřiny zdražil od ČEZ Prodej o 83,5 %. Vzrostly společnosti ČEZ takto náklady? Ale zdaleka ne. Vzrostla totiž cena na středoevropské burze elektřiny v německém Lipsku. Klíčovým viníkem je německá energetická politika (Energiewende). Ta už dvě desetiletí sází hlavně na dotovanou energii z větru a slunce, což v době jejich časté nečinnosti musí kompenzovat produkce z uhlí a hlavně z elektráren na drahý zemní plyn. Z jeho ceny a dodávek si Rusko dlouhodobě vybudovala z Německa a celé EU doslova energetické vazaly a drží jimi Západ v šachu, který denně země EU hlavně za ruský plyn posílají vládci Kremlu Putinovi stovky milionů eur a ještě se klepeme strachy, zda plyn bude.
Sílící inflace a rostoucí ceny energií vyvolávají nejen neklid mezi českými spotřebiteli, ale pomalu ale jistě roste zásadní nervozita v českém podnikatelské prostředí. Jako první z významných podnikatelských sdružení se 20. dubna ozvala Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR). Vyzvala vládu ČR, aby přijala okamžité řešení neudržitelného nárůstu cen elektrické energie, plynu a pohonných hmot. Podepsané firmy v asociaci varovaly, že tuto situaci po covidovém finančním vyčerpání rezerv nejsou schopny ustát další měsíce. Zvažují proto uzavření provozů a ukončení činnosti. Situaci je třeba řešit okamžitě, než se projeví tragickým nárůstem nezaměstnanosti a ztrátou výkonnosti celé ekonomiky, tvrdí signatáři. Podle jejich konstatování jsou počátkem všech zřetězených problémů ceny energie.
Do diskuse zásadním způsobem vstoupil prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. V komentáři pro Hospodářské noviny napsal 13. dubna, že je nutno energetický trh v ČR regulovat. Jak konstatoval, na současné energetické krizi vydělávají výrobci energií. Podle Dlouhého se řadě z nich nezvýšila cena, za kterou elektřinu v České republice vyrábějí. Díky současné situaci na energetických burzách ale prodávají za vysoké ceny. „Není to kritika ČEZ a dalších – jejich manažeři by špatně vedli své podniky, kdyby nevyužili těch možností, které jim trh dává. Pro českou ekonomiku a společnost to však přestává být únosné“. Podle Dlouhého by mohlo být řešením vytvoření státního obchodníka s elektřinou. Mělo by se jednat o jakýsi hybridní model, kdy by státní obchodník za výrobní ceny prodával elektřinu tuzemským zákazníkům a za tržní ceny by pak mířila za hranice. Dlouhý přitom přiznává, že takový systém by nejspíš poškodil akcionáře firmy ČEZ, která je veřejně obchodovatelná na burze.
Připomeňme si, že návrhy V. Dlouhého mají oporu v postupu vlád jiných zemí. Ve Francii vláda nařídila energetickému gigantu EDF, v němž drží 84 % akcií, aby od února zvýšil cenu elektřiny jen o čtyři procenta, nikoli o původně plánovaných 35 %. Vláda tak učinila i při vědomí faktu, že se zhorší výsledky hospodaření EDF a že mohou následovat soudní tahanice s nespokojenými menšinovými akcionáři. Stejně tak se dohodla s akcionáři energetického podniku Slovenské elektrárne (SE) i vláda Slovenska, která drží ve firmě menšinový podíl. Většinoví akcionáři podepsali s vládou v Bratislavě na tři roky dohodu o zastropování ceny elektřiny, přičemž vláda upustila od zavedení mimořádných daní na elektřinu. Jak ve Francii, tak na Slovensku jsou ceny elektřiny nyní zásadně nižší než v ČR.
A jak je tomu v Česku? Šéf Hospodářské komory (HK) ČR Dlouhý se potázal se zlou, když se pokusil dotknout hájemství společnosti ČEZ, odpovídající za 80 % české energetiky. Český stát v ní prostřednictvím Ministerstva financí ČR drží bezmála 70 % akcií. Zatím se zdá, že vedení ČEZ si s odvoláním na nutnost dosahovat maximálních zisků pro své akcionáře dělá jen to, co, maximalizuje EBITDA (hrubý zisk před zdaněním a odpisy), na níž jsou navázány odměny vedení. V reakci generální ředitel a předseda představenstva ČEZ a.s. Daniel Beneš poslal V. Dlouhému dopis, v němž mu pohrozil zrušením spolupráce s HK a zastavením podpory jejího financování. Dopis získal a pasáže z něho přetiskl Deník N a ozdobil ho titulkem „Váš tón musím odmítnout“, řečeno tedy šéfem ČEZ na adresu Vladimíra Dlouhého.
Pomiňme aroganci šéfa ČEZ Beneše (jako kdyby snad finančně podporoval HK ze svých soukromých prostředků), která – bez jakékoli nynější reakce z politické scény - dává vzpomenout na někdejší výrok tehdejšího předsedy TOP09 Karla Schwarzenberga, který prohlásil, že ČEZ (za šéfování Martina Romana) prý „financoval“ všechny politické strany Poslanecké sněmovny ČR. Jde přeci skutečně o to, zda česká elektřina vyráběná za české náklady musí být českým podnikům a domácnostem prodávána za německé ceny? To na jedné straně umožní tuzemským energetickým podnikům v čele s ČEZ maximalizovat zisk a na straně druhé to zdevastuje celé národní hospodářství. Jakákoli výše státní dividendy ze zisku společnosti ČEZ nemůže v podobě různých dávek či podpor kompenzovat hospodářské, sociální a politické škody v ČR v podobě nepřijatelné, tedy německé ceny elektřiny.
Dosavadní šéf HK Vladimír Dlouhý se svou energetickou iniciativou se přitom snaží vytvořit si lepší podmínky pro zvládnutí své nové funkce, o niž usiluje: v červnu by se rád stal po Rusnokovi guvernérem ČNB. Jestliže si nyní V. Dlouhý uvědomuje, že pokud se nepodváže inflace v její podstatě, tedy v českých podmínkách v růstu cen elektřiny, pak se jeho nové poslání může změnit spíše v noční můru. ČNB by logicky musela dále protiinflačně zvyšovat úrokové sazby, což samozřejmě zároveň podvazuje ekonomický růst s ohledem na utlumení úvěrů pro podniky i domácnosti a činí z Česka místo pro atraktivní úrokové zhodnocení spekulativního kapitálu.
Česká vláda premiéra Petra Fialy musí pochopit, že ani správně zamířené dílčí podpory dotčeným skupinám obyvatelstva či podniků českou inflaci nezmírní a neodstraní. Hyperinflace hrozí zdevastovat celou ekonomiku včetně prudkého růstu nezaměstnanosti. Vláda musí sáhnout po podstatě a příčině inflačních podnětů. A tím je nepochybně cena elektřiny. Vláda ČR by se konečně měla ujmout skutečného a razantního vládnutí ku prospěchu celého národního hospodářství a nepodléhat dílčím, sobeckým a lobbistickým zájmům.
Milan Smutný
Solární lobbisté chtějí ještě větší tunel do veřejných financí než ten současný
Solární elektrárny se od 2022 díky dotačním miliardám dostaly opět na výsluní. Nyní ČEZ a další chtějí stavět opět velké FVE. Snaha solární lobby získat pro ně provozní dotace je pokusem o nový obří tunel do veřejných financí.
Milan Smutný
Nesnesitelně drahá láce solárních a větrných zdrojů
Daňoví poplatníci v Německu se vztekají: v rozporu s vládní ideologií zjišťují, že zelená tranzice levnými zdroji ze slunce a větru se nejen nekoná, ale devastuje ekonomiku, soukromé i veřejné rozpočty a vede k politickému chaosu.
Milan Smutný
Za e-autem v Německu zůstávají emise CO2 emise dvakrát vyšší než ze spalovacích motorů
Klíčovým prvkem dekarbonizační ideologie EU je nadirigovaný přechod na povinnou elektromobilitu od roku 2035. Ovšem emise CO2 z čistě elektrických vozů jsou však podle německé analýzy dvakrát vyšší než u spalovacích aut.
Milan Smutný
Zazvonil zvonec a pohádkám o čisté elektromobilitě v EU je konec
V pondělí večer 4. března vybuchla v sídle EU v Bruselu bomba, aniž by si toho klíčová média všimla: Evropský parlament přijal na návrh Evropské komise usnesení, že elektrické auto není automaticky klimaticky neutrální auto.
Milan Smutný
Kolapsem uhlí ve volebním roce 2025 hrozí dokonalá bouře v energetice i ekonomice Česka
Když se za těžké tlakové níže sejdou všechny nepříznivé faktory, říkají meteorologové takové přírodní katastrofě dokonalá bouře. Stejnojmenný film je strhujícím vzdáleným dramatem na moři, ale katastrofa energetiky Česka se blíží.
Milan Smutný
Nové reaktory by měli postavit Jihokorejci, Francouzi své projekty časově nezvládají
Veřejná debata o výstavbě nových jaderných reaktorů jako podmínky další prosperity ČR nabývá s blízkým výsledkem na síle. S ohledem na reference bude jihokorejská KHNP nepochybně lepší volbou než francouzská EdF.
Milan Smutný
Vedení EU doporučuje a prosazuje zelenou chudobu obyvatelstva členských zemí
U předáků EU i vlád členských zemí nastoupila po opojení ze zelené tranzice kocovina. Zelený ráj je v nedohlednu, obří náklady dekarbonizace devastují rozpočty států a peněženky voličů. Rozjetá mašina ideologie Green Deal skřípe.
Milan Smutný
Německu hrozí změnit se z „motoru EU v muzeum prosperity“
I když v německých mainstreamových médiích nadále převládá podpora zelené tranzice Německa pod proslulým názvem Energiewende, v zemi roste nevole nad obrovskými náklady na dekarbonizaci, které politici před voliči skrývali.
Milan Smutný
Pachuť z oslavných tirád na německé občasné zdroje energie
Média široce komunikovala zprávu o tom, jak v r. 2023 Německo vyrobilo už 55 % elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Výsledek deklasuje pokles ekonomiky, drahá energie a závislost na emisních zdrojích a dovozu elektřiny.
Milan Smutný
Přijetí eura za vládu ČR a další státní instituce jejich domácí úkoly neudělá
Novoroční projev prezidenta oprášil léta zanedbané téma přijetí společné měny euro v ČR. Strhla se politická i mediální mela. Je to naprosto zástupný problém místo řešení daleko naléhavějších otázek ekonomiky a společnosti.
Milan Smutný
S koncem německých dotací e-aut se smráká i nad konceptem násilné elektromobility v EU
Německo, vůdčí země přechodu na světlé zelené zítřky, narazila. Došly dotační peníze. S tím současně nastává soumrak násilně prosazované elektromobily v celé Evropské unii.
Milan Smutný
COP28 v Dubaji: cirkus jalových proklamací, falešné morálky a pokrytectví
28. pokračování konference OSN o klimatu v Dubaji končí. Delegáti z 200 států jedou domů. Poprvé v historii konferencí COP se v závěrečném dokumentu hovoří o nutnosti konce fosilních paliv. Jejich spotřeba však ve světě roste.
Milan Smutný
Petice a výzva vládě k zajištění bezpečné a cenově dostupné elektřiny
Spolek Realistická energetika a ekologie sepsal petici,v níž návrhem konkrétních kroků vyzývá vládu, aby přijala všechna nezbytná opatření pro zajištění bezpečné, soběstačné a cenově dostupné elektrické energie v České republice.
Milan Smutný
Prestižní studie USA: LNG je pro planetu emisně mnohem horší než spalování uhlí
Mezi experty na energetiku vybuchla atomovka. Přední vědec z Cornellovy univerzity v USA v analýze konstatoval, že LNG je pro planetu kvůli úniku metanu emisně mnohem horší než spalování uhlí. EU včetně Česka přitom na LNG sází.
Milan Smutný
Německo v dotacích energie sabotuje Green Deal, Česko své podniky chránit nemíní
Německá vláda zadotovala na příští roky všechny své výrobní podniky poklesem spotřební daně z elektřiny téměř na nulu. Green Deal tak sabotuje. Vláda ČR tuzemské firmy bez podpory vystaví zničující konkurenci a Green Deal plní.
Milan Smutný
Fialův nákup potravin v Německu dokládá naprostou bezradnost koaliční vlády
Všechna média si všimla zprávy, kterou premiér Fiala rozšířil na sociálních sítích, když sám po nákupu v Bavorsku a Česku zjistil, že tytéž potraviny jsou v Německu levnější. Analýza jejich kvality by byla pro Česko ještě horší.
Milan Smutný
Proč v Česku nemůže vzniknout gigafactory na výrobu baterií elektroaut
Koncern VW dnes oznámil – a česká vláda potvrdila – že nemá zájem postavit u Plzně novou továrna na baterie pro elektrická auta. Prudce klesající zájem o elektromobily a drahota elektřiny v Česku to znemožňují.
Milan Smutný
Dle tarifů ERÚ zdraží elektřina o desítky procent a vláda tedy lže, že nikoli
Kolem „návrhu“ regulovaných cen elektřiny od Energetického regulačního úřadu nastal dle očekávání obrovský rozruch. Vyplývá z něj významný růst cen elektřiny, v D02d o 28 %. Vláda to hned v rozporu s fakty popřela.
Milan Smutný
Kapacita baterii elektroauta nepatří až tak zcela majiteli vozu
Kvůli vypínání stabilních zdrojů elektřiny politikou dekarbonizace se rýsuje brzký deficit elektřiny v síti zemí EU. S pomocí baterií elektroaut se má tento deficit významně zmenšit. Ovšem na úkor mobility majitelů elektromobilů.
Milan Smutný
Ministři Fialovy vlády se bojí občanům říkat pravdu i o drahé elektřině
S pohledem na zadlužení ČR musely dosud dotované položky cen elektřiny přejít na občany a podniky. Nedůstojným lavírováním kolem faktu, že nakonec vše zaplatí spotřebitelé, vláda doložila, že nechce občanům říkat pravdu.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 | další |
- Počet článků 120
- Celková karma 36,85
- Průměrná čtenost 2384x